Antonín Parma

Představujeme Vám dalšího finalistu soutěže Grand Prix 2017 kategorie C-level pro významné osobnosti marketingu, obchodu a interní komunikace. Pokud ho chcete podpořit v hlasování o Ceně veřejnosti, tak můžete až do 3. 9. 23:59 ZDE. Medailonky všech finalistů naleznete ZDE.

Antonín Parma – ředitel neziskové organizace Meltingpot

Dlouholetý šéfa Blue events, pod jehož vedením se společnost stala leaderem ve svém oboru Měl dostatek odvahy na to, aby se pustil do nového formátu Colours of Ostrava, který se i díky tomu stal nejúspěšnějším v historii.

1) Něco o mně – neformálněji 

Jmenuji se Antonín Parma a narodil jsme se v Praze v prosinci 1970 do divadelní rodiny. Mám úžasnou ženu, čtyři zdravé, inteligentní a krásné syny, bráchu, sestru a řadu přátel, díky nimž mám tak šťastný a pestrý život. 

Od malička jsem chtěl hrát tenis, bavilo mě malovat a v pubertě bylo mým jediným snem založit rockovou kapelu, minimálně takovou jako byli U2. V patnácti jsem poletoval mezi filmovými castingy a první zkušenosti ještě nezletilý sbíral jako šatnář v Národním divadle, prodavač zmrzliny u Pražského Hradu nebo stěhovák pro každého, kdo něco potřeboval přemístit. Neplánoval jsem kariéru profesionálního tanečníka ani hudebního publicisty, ale vydržel u toho nakonec řadu let. Nedokázal jsem si představit, že něco může být jinak, až přišel závěr roku 1996, kdy se po sérii nehezkých osobních událostí všechno změnilo a já si tehdy již šestadvacetiletý napsal do deníčku, že odteď budu šťastný a i když vůbec nevím jak, tak prostě změním svůj život a udělám si z něho jeden velký zážitek. A ono se to kupodivu začalo dít. Tím dalším zážitkem bude asi jednou krom jiného založení firmy. 

FOTKA_antonin parma_2

2) Něco o mojí práci 

Po desetileté kariéře profesionálního tanečníka jsem se otrkával nejprve v produkci malé agentury na pomezí reklamy a scoutingu známých komerčních fotografů, vyzkoušel jsem si pár let šéfovat spolužákům v hudebně-tanečním uměleckém souboru, který jsme chtěli s kamarádem zachránit a uživit (prodloužili jsme jeho postupnou agonii o celých 5 sezón a stovky představení), okusil plusy i mínusy práce v korporaci (zaplaťpánbůh jen cca dva roky paralelně s divadlem i prací nezávislého a naivně nadšeného hudebního publicisty, čímž jsem se v “horších” dobách přiživoval během bezesných nocí). V roce 2004 jsem se shodou náhod díky kamarádovi dostal k firmě INCOMA Consult, kde jsem v první fázi papírově nahrazoval zakladatele firmy, který zvolil cestu zahraniční kariéry a nechtěl nechat firmu na holičkách. Byl to takový hokus pokus, nechápu že na mě majitelé firmy v té době měli nervy, začátek byl pekelný… Ve snu mě nenapadlo, že v Blue Events (na které se firma po letech přejmenovala) budu nakonec krásných a naplněných 12 let a stanu se jejím spolumajitelem, jednatelem a tváří její nové éry – spoluvytvořili jsme kolem 150 odborných konferencí, kongresů a summitů pro tuzemský business a snad inspirovali řadu jednotlivců i firem. Tu firmu jsem miloval a zažil poprvé pocity skutečného podnikání, převzetí odpovědnosti a potřebu společně se společníky se o firmu postarat jako o vlastní rodinu. Dnes, rok po mém odchodu z firmy, nemohu již hodnotit to u čeho nejsem, ale jsem přesvědčený, že jsme v jednu chvíli (a ta chvíle trvala mnoho let) byli nejlepší a nejinovativnější firmou v konferenčním businessu v ČR. A byla to skutečně týmová práce, kde každý měl nenahraditelnou úlohu.  

3) Současná výzva – Meltingpot (& Colours) 

Chtěl jsem po odchodu z firmy alespoň rok nedělat nic a být více s dětmi, ale z řady příležitostí mě po tříměsíčním volnu uhranula možnost a nabídka Zlaty Holušové být u nejlepšího hudebního festivalu široko daleko (podle Guardianu patří Colours mezi 10 nej festivalů Evropy) a hlavně možnost se podílet na “myšlenkách bez hranic”, které paralelně probíhající fórum Meltingpot nabízí. Mezinárodní diskusní fórum, koncipované jako otevřená moderní platforma pro sdílení inovativních myšlenek a názorů, jejichž společným zájmem je veřejné diskuse nad nekonfliktním řešením současných výzev, kde zveme k debate nejvýraznější světové i tuzemské osobnosti širokého spektra veřejného i soukromého sektoru. Je to ohromná a samozřejmě týmová práce a vážím si toho, že mohu především v oblasti obchodu, zajištění chodu neziskové organizace Meltingpot z.s. a inovací a marketingu téhle báječné a hlavně neobvyklé akci přispět a být její novou tváří. Můžeme ovlivnit tisíce mladých lidí a dobře je nasměrovat, ale také to řečeno neformálně podělat – takže velká pokora je na místě, jde o vlivový projekt, na kterém pracuje celý tým lidí. 

Jeden ze stručných ohlasů po letošním ročníku zde http://www.ostravan.cz/41803/nejvetsi-evropske-diskusni-forum-meltingpot-po-roce-slavilo-uspech-mame-z-toho-az-husi-kuzi-rika-jeho-reditel/ , více to nechci hodnotit, je to moje první zkušenost (u projektu jsem od podzimu 2016) a stále se mám/e co učit. Interně jsme ho dokonce ještě nestačili zhodnotit, to nás čeká koncem léta.  

4) Pracovní výzvy obecně  

Výzvou je pro mě v práci (a mj. i v rodině) dělat věci a činnosti, které nějakým způsobem vytrhují ostatní z běžného každodenního průměru a zaujmou (a nejlépe uchvátí, nikoliv šokuje) jejich smysly. Asi se to dá shrnout slovem zážitek, resp. spoluvytváření zážitku pro ostatní. Nemám načtené žádné obchodně marketingové příručky ani nemám relevantní školy . Mám ale obrovské štěstí v tom, že jsem zatím vždy pracoval tak, aby mě to bavilo a neměl jsem pocit, že musím jít “někam do práce”. A když věříte tomu co děláte, jedno čemu, tak to z vás okolí cítí a věří vám. Ač jsem sám docela kreativní a samozřejmě jsem se za ta léta podílel na všech součástech projektů, které jsem řídil nebo jsem na nich jen spolupracoval, moje hlavní kompetence je získat pozornost, což v překladu znamená – nesedět v místnosti do počtu. V mém případě pozornost sponzorů či partnerů, účastníků a diváků, popř. médií. Věrohodně pracovat tak, aby jim všem přišlo v době přehlcení nás všech přesto zajímavé nebo dokonce sexy právě vašemu projektu věnovat svůj čas, energii, neřku-li peníze. Aź před časem jsem si přiznal, že více než organizátor nebo marketér jsem v podstatě obchodník, jakkoliv to slovo nesnáším. Když vám divák, sponzor či někdo interně z týmu poděkuje, je to nepopsatelný pocit. Předchází tomu samozřejmě analýza jak toho dosáhnout a tady asi také neohromím – vedle dnes již praktické zkušenosti jde alespoň v mém případy vesměs o intuici. Ať cokoliv organizuji nebo finančně zajišťuji či marketuji, stávám se zasvěceným spotřebitelem a to při troše selského rozumu dokáže eliminovat řadu chyb v realizaci (stejně ale nějaké uděláte :-).  

5) Na co jsme občas hrdý 

Jestli jsem při každodenních pochybnostech o sobě samém na něco hrdý, tak na schopnost říkat těm druhým otevřeně a často bolestně svůj názor a schopnost absolutně pracovní vášeň odosobnit. Ne každý to unese, ale osvobodíte se a rychleji se dostanete k meritu věci. Pomocníkem je většinou smysl pro humor, i když určitou míru arogance v sobě člověk asi mít musí. A pak jsem docela pyšnej na to, kolikrát jsem i v “horších” časech odmítl sponzora a jeho nemalé peníze ve chvíli, kdy jsem měl pocit, že bych byl buď „obchodník s deštěm” a styděl se za to nebo kdy jsem nebyl přesvědčený, že by mu to opravdu něco přineslo. A mohu potvrdit, že vždy se to bohatě vrátilo, ať již lepším spánkem nebo často i větší podporou a důvěrou v budoucnu. Vše ostatní v mojí práci považuji za štěstí nebo práci druhých, kterou jsem jen někomu tzv. prodal, takže na to tolik hrdý nejsem a spíš to považuji za samozřejmost a součást týmové práce. Jsem ale hrdý na to, že jsem měl tu šanci být u občanské iniciativy Vymente politiky.cz (2010), kdy jsme reálně dle průzkumu ovlivnili volby a přiměli tisíce mladých lidí do volebních místností nakonec dojít a nenechat se úplně znechutit oposmluvníky. 

Na co hrdý nejsem trvá řadu let – ta vášeň příliš zasahuje do privátního života a myslím si, že není jednoduché žít s lidmi, kteří se prací baví a naplňuje je, nejen živí.  

6) Oblíbené motto, které asi nejlépe vystihuje, co jsem se pokusil popsat 

„Vše, co si dokážete představit je skutečné.“ To řekl Pablo Picasso a funguje to 🙂 

LinkedIn – https://www.linkedin.com/in/tondaparma